Šváb zelený (Panchlora nivea)

Třída: hmyz (Insecta)

Řád: švábi (Blattodea)

Čeleď: (Blaberidae)

Výhody: zvýřata tento druh švába přímo milují, zejména větší phelsumy, nebo ciliáti, je to dáno jednak tím, že se jedná o poměrně malého švába, jednak patrně tím, že má měkké tělo
Nevýhody: relativně náročnější chov, leze po skle a létá, takže je potřeba se připravit na útěkáře, kteří vám budou lézet po zdi (minimálně ze začátku než se naučíte se šváby pracovat :-)

Šváb zelený je narozdíl od ostatních švábů relativně elegantně vyhlížejícím hmyzem, výrazně zelené barvy, díky které v podstatě nevypadá jako šváb. Má měkké v dospělosti cca 2 – 2,5 cm velké tělo, díky čemuž je velmi oblíbený u většiny zvířat, která jej dokáží bez problémů pozřít. Nezřídka je díky tomu tento šváb označován za jakýsi “pamlsek”.
Stejně jako většina ostatních švábů při útěku velmi rychle umírá hlady a není tak třeba bát se jeho nepatřičného množení. Na rozdíl od ostatních švábů má však jednu nevýhodu, umí velmi dobře lézt po skle a létat. Chov je tomu proto potřeba přizpůsobit a počítat s tím, že se vám tu a tam nějaký ten jedinec bude procházet po zdi :). Má zkušenost je ale taková, že se utečenci dají jednak rychle a bezproblémově chytit zpátky, právě proto, že létá a často se zdržuje právě na zdech. Ty co nechytíte najdete do jednoho až dvou dnů mrtvé někde v koutě pokoje.

Chov

Při pátrání po návodech na chov tohoto švába jsem narazil na mnoho různých variant, ze kterých se mi nejvíce osvědčil následující způsob chovu. Šváby chovám v pětilitrových lahvích na zavařování, případně 3 litrových lahvích od okurek. Při troše štěstí se tyto lahve dají sehnat v jakékoliv restauraci, sám jsem takto sehnal své první dvě třílitrovky, o které jsem požádal v místní hospodě, kam chodíme na obědy a oni se jich rádi zbavili. Lahve mám uzavřené jemnou síťovinou přichycenou gumičkou (dobře fungují silonové punčochy). To zabrání jak úniku švábů, tak ale například octomilek, které se mi občas v nádobě na chvíli z přezrálého ovoce namnoží, a zároveň to dobře větrá. Z octomilek nemějte strach, švábi většinou ovoce zlikvidují velmi rychle, navíc patrně konzumují i larvy a vajíčka octomilek, takže se nedokáží v nádobě množit dlouho nebo trvale. Občas se tam ale nějaké objeví, tak aby mi tu nelítaly, přešel jsem na ty silonové punčochy, které je spolehlivě udrží v nádobě, než vymřou.

Do lahve dávám rašelinu, případně lignocel ve vrstvě cca 10cm. Vrstva substrátu je důležitá, protože se do ní zahrabávají malý švábi. Podle různých doporučení je na toto vhodná i hrabanka sebraná v lese, která by měla mít výhodu toho, že obsahuje i “rostliné zetlelé zbytky”, kterými se malý švábi tohoto rodu živí. Pokud nemám hrabanku, ale jen rašelinu, dávám do ní alespon kousky zetlelého dřeva, nebo uschlé listy apod., aby měli prcci co žrát.

Na substrát pokládám proložky od vajec do kterých se schovávají dospělí jedinci. Ti se díky tomu dají i relativně dobře z lahve vyndavat, stačí vyndat jeden kousek proložky od vajec a šváby vyklepat do terárka. Vedle proložek pak nechávám kousek substátu nezakrytý, aby bylo možné na něj pokládat potravu. Pokládání potravy přímo na substrát je důležité, aby se k ní dostali i mladí jedinci, kteří jsou v něm zahrabáni.

Ačkoliv se píše, že tito švábi potřebují vlhkost, já je v podstatě vůbec nerosím. Má zkušenost je taková, že v případě, že jim člověk dává potravu přímo na substrát, začne substrát patrně díky tomu, jak přímo na něm šváby rozkládají potravu, vlhnout sám od sebe a vlhkost z potravy tak v chovné nádobě (sklenici) udržuje potřebné vlhčí klima. Díky tomu, se i proložky umístěné přímo na povrchu substrátu postupem času rozloží, díky čemuž je a) potřeba je průběžně doplňovat a b) se proložky postupně stanou potravou pro mladé šváby schované v substrátu.

Je však velmi důležité, hlídat, aby v chovné nádobě byl neustále nějaký kousek nejlépe přezrálého nebo nahnilého ovoce, ze kterého mohou šváby tekutiny čerpat. Ideální je ovoce, které je samo o sobě hodně měkké, jako je banán, přezrálé broskve, meruňky apod. Docela dobře funguje i hroznové víno, švestky, jahody. Zkrmit se touto cestou dá v podstatě jakékoliv ovoce, které vám třeba zůstane doma, protože již bylo zkažené, nebo jej na zahradě nahlodal hmyz apod. Použít se samozřejmě dají i jablka, hrušky a veškeré další ovoce, které však musí být zralejší. Navíc v mém případě, třeba z jablek ohryzek zmizí celý včetně pecek a stopky, ale pokud dám k švábům celý kus jablka, zůstane z něj slupka, kterou je potřeba následně z nádoby vyndat.

Cyklus tohoto živorodého švába při pokojové teplotě trvá jen cca 3 měsíce, takže se Vám z malých prcků dospělci namnoží relativně rychle. U švábů nikterak netopím. Lahve mám umístěné v horní polici nad terárky, kde je téměř nonstop cca 26°C což jim bohatě stačí. V zimě je přendavám do místnosti, kde teplota neklesá pod cca 20°C.